Dostalo se nám cti být hosty v pořadu Posezení u cimbálu s Rožnovskými farníky a cimbálovkou Aldamáš v sobotu 6.4. Zahájení, poněkud opožděné, provedl krátce Tonda Rozsypal a poté řekl pár milých slov otec Hofírek.

A potom to začalo! Muzikanti najeli na plné obrátky a vydrželi dlouho. Už jsme se obávali, jestli nemáme jít domů. Až když si dali oddech nám bylo umožněno se také zapojit.  Ještě malá úprava cimbálu, kde bylo potřeba upravit tlumení a nastoupily naše mužné hlasy. Obecenstvo tleskalo, byli spokojení a my taktéž. Dále už vše šlapalo jaksepatří. Náš "talisman" Arnoštek nezklamal a oživoval občas muziku svými tanečními kreacemi. To jsem ještě nikdy neviděl – přetahovaly se o něj tanečnice! Další atrakcí, ovšem ve kvalitním vystoupení byli 2 mladí tanečníci ve svých sólových vystoupeních odzemku a verbuňku. Však za to sklidili potlesk obecenstva opravdu až výbušný.

Úplně největší počet účastníků jedné rodiny předvedli Valchářovi kostelníka Jardy.  Od nejmenšího po nejstaršího. Milé bylo, jak se děti dokázaly samostatně zabavit. Pěkně si vytvořily kolečko a tančily a hopsaly. Nevěřil jsem vlastním očím, jak dlouho vydržely být v pohybu.

Aby bylo překvapení více, domluvil si, mimo naše oficiální vystoupení, Laďa Hrnčíř sólo písničku s muzikanty, ale jen začali, z ničehož nic se přidal nezištně ještě Pavel Pícha s druhým hlasem.

Poslední překvapení dne pro nás nastalo ku konci akce, když nám na stoly pro účinkující poslali manželé Řehákovi ze Zubří tácky s trhaným masem. Bylo to nečekané a chutné pohoštění. Díky za ně.

               Úplně k závěru se mladí vytratili ze sálu a shlukli se u piána ve vstupní hale, kde si muzicírovali posvém. Folkloru už bylo dosti, tak si hráli, co kdo umí a má rád.

Myslím, že celkově bylo posezení i potančení velice příjemné a veselé k naprosté spokojenosti účinkujících, účastníků i bezchybného personálu. Zaplať Pán Bůh za pěkně strávené sobotní odpoledne a podvečer.