Týden po pouti v Hážovicích jsme se v neděli 23.7. 2023 znovu sešli a to na pouti ke sv. Anně v dřevěném kostelíku ve Valašském museu v přírodě. Našemu vystoupení předcházela jako vždy usilovná příprava v předchozích týdnech na rožnovské Charitě. Program začal na místě samém úderem 14. hodiny. Před zahájením nás do sakristie přišel přivítat, a poté představit četnému publiku i tajemník MěÚ pan Gross. Slovem náš písničkový program zasvěceně  provázela paní Eva Pašková. 

     Tematicky jsme začali  " Šema Jisrael ", pokračovali písněmi k Panně Marii, kánonem "Ježíš je Pán Pánů ", písní k sv. Michaelovi a na závěr dali " Sbohem má radosti", kterou si s námi dokonce zazpívali i někteří z publika. Organizace vlastního vystoupení pod taktovkou kapelníka Jana Macha byla jako obvykle velmi dobrá a tomu odpovídal i výsledek představení, oceňovaného opakovaným potleskem. Mezi diváky byla celá řada přátel a známých a rodinných příslušníků našich hudebníků i zpěváků. Zároveň bylo vystoupení díky horku v kostele a i našemu velkému úsilí i solidní potní kúrou.

      Poté jsme se přesunuli do neméně teplého prostředí venku a usadili se alespoň trochu do  stínu mohutného jasanu u jedné z valašských hospod areálu musea. Počáteční velkou žízeň jsme uhasili velmi dobrým Hibernalem, který přinesl Pavel Zícha. Po vybrání  pozic pro muzikanty a míst pro zpěváky jsme se s vervou pustili po úvodní "My jsme Valaši " do našeho repertoáru lidovek. Podle ohlasu i potlesku hostů restaurace jsme si asi nevedli špatně. Hráli a zpívali jsme i na přání hostů a jedno přání bylo zvlášť unikátní. Maminka Jany Říhové, 97-letá paní, si zazpívala za doprovodu cimbálu  a houslí sólo "Hledám galánečku" a to velice pěkně. Sklidila za to oprávněný aplaus na otevřené scéně. Velkou podporou nám byli i rodinní příslušníci z rodu Jožky Slováka, Víti Kalmána, Vojty Maňáka a samozřejmě i manželka našeho kapelníka Honzy Macha, Zdeňka. Zaujali jsme zřejmě i slovenský folklorní soubor, který se shromáždil kolem nás a zazpíval si s námi očividně rád pár našich, ale i jejich písniček. Myslím, že to bylo vydařené odpoledne, a že jsme udělali radost i svaté Anně na nebesích.

  Pouť v Hážovicích se letos konala v neděli 16.července. Poutníci se vydali, za velmi teplého počasí, z Hážovské návsi ve 14:00 hodin do Končin, kde se v 15:00 hodin konala mše, kterou tentokrát celebroval Otec Kamil Obr.

Letos nemuseli Hážovjané nadkrývat prostor oltáře ani sezení před ním, protože předpověď počasí byla nanejvýš příznivá a stínek před žhavým sluníčkem obstaraly většinou stromy a keře v okolí.

Většina Ogarů přijela už na mši a než mše skončila, dostavili se i ostatní chybějící. Hned po mši jsme obsadili uvolněné pozice vedle oltáře a zazpívali písně k P. Marii.

Mezitím se začalo roznášet občerstvení a k připraveným stolům byli poutníci i Ogaři pozvání aby ochutnali srnčí guláš, který byl velmi dobrý. Po něm sedlo i dobře vychlazené pivečko i ostatní dobroty, které už byly na stolech roznesené. Petr Kulišťák chodil se  štamprlama a plnil je různými dobrými moky, které, prý, našel doma ve sklepě, když tam dělal pořádek /měl by dělat pořádek častěji a ne jen před Poutí/.

Ogaři se po guláši dali do zpívání a pozvali mezi sebe i Bohuše, který se účastnil poutě s manželkou. Bohuš se nenechal dlouho přemlouvat a nakonec s námi zpival až do konce. Mimo jiné jsme samozřejmě zazpívali Otci Kamilovi (který se svým známým, příjemným úsměvem posedával u stolů a bavil skupinky poutníků), potom organizátorům poutě a na přání i Marušce Bolkové "Zašlo slunečko" a "Praskly ty zuberské mostky".

Vyvrcholením bylo společné focení poutníků, kteří vytrvali až do konce. Fotit se však muselo dvakrát, protože každá polovina poutníků chtěla mít mezi sebou Otce Kamila.

Hážovjanům se pouť vydařila nejen pro velmi pěkné počasí, ale díky dobrotkám, které jako vždy měli k pouti připravené.