Neděle 18.10. byla zaměřena na misie. Rožnovští Ogaři byli požádáni, aby svým zpěvem provázeli mši sv. v kostele svaté Zdislavy na Prostřední Bečvě.
V pěkném zařízení pastoračního centra jsme se sešli po deváté hodině, abychom si oživili to, co jsme k této příležitosti nacvičili na našich úterních zkouškách. Naši sebedůvěru posílilo, když nám přítomné manželky zatleskaly. Díky! A také díky za buchtičky!
V krásně vyzdobeném kostele začala po zazvonění mše liturgickým průvodem a naší skladbou "Toto je den". Mši sloužil náš externí člen P. Jan. V promluvě zmínil působení misionářů, kteří mnohdy nasadili svůj život, když přinášeli křesťanství a pokrok do zaostalých zemí. Křesťan by měl být připraven, že radostná zvěst sebou přináší i těžkosti a oběti.
"Kyrie..." provázelo průvod s dary, které děti v krojích, symbolických pro různé národy přinášely k oltáři. Varhanice si zahrála jen při ordináriu a zpěvu žalmu, jinak byla celá mše v naší režii. Naši dobrou snahu, které možná chybělo trochu více pozornosti, ohodnotili přítomní na závěr potleskem.
Po mši jsme zahráli a zazpívali několik lidovek před kostelem a se Štěpánem a P Janem tam vytvořili harmonikové trio, doprovázené houslemi, kytarou a improvizovaným bubínkem. Následoval chutný oběd, kterého se zůčastnil i místní kněz P. Petr Důjka, po něm jsme ještě zahráli a zazpívali, rozloučili se a jeli domů.
I když mezi sebou neporovnáváme různá vystoupení, myslím, že všichni rádi přijímáme kromě zpěvu lidovek i výzvy k jinému druhu zpěvu. Je určitě dobře, že si uvědomujeme rozdílný dojem z chybičky při zpěvu písní duchovních a lidových. U lidové písně ji může někdo dokonce brát jako přirozený lidový projev. Cítím, že zpěv duchovních skladeb nás posouvá ve vnímání zpěvu na vyšší úroveň.