Hospodin je můj pastýř

Biblický žalm, kde se zpívá o pastýři Hospodinovi a zelených pastvinách se mi vybavil, když jsme v programu koledování procházeli rožnovským kostelem jako pastýří, kteří přichází se svými stády na betlémské pastviny.

Jednou větou by se dalo říct, že jsme naše vystoupení v podvečer Božího narození zvládli dobře. Jenom Ogaři by ale mohli dlouze vyprávět, co dalo práce vyladit původní myšlenku do konečné podoby. Tentokrát musím pochválit všechny členy naší skupiny, že se aktivně a někteří dokonce kreativně zapojili do příprav.

Nacvičili jsme šestnáct koled a použili tyto hudební nástroje: šofar (pastýřská trouba z buvolího rohu), dvě okaríny, píšťalu, triangl, fanfrnoch, troje housle, basu, cimbál, dvě harmoniky, gajdy a citeru. Mezi rekvizity, některé vlastnoručně vyrobené, patřily dvě laterně, koš, hůl, vatra z polen a oheň. Ten nám zabral snad tolik času co nácvik koled. Úvahy jak to udělat, aby oheň vypadal věrohodně začaly u blikaček na kolo, přes čelovky, až ke konečnému cíli. Na výsledku-téměř dokonalém, se podíleli: Vojta, Miloš, Jura a hlavně Maruška, která doma objevila průhledný, červený pléd. Ten, když zavlál v průvanu z ventilátoru za svitu žárovky nádherně simuloval plameny.

V úvodním programu vystoupilo pět sólových zpěváků. Všechno muselo na sebe plynule navazovat, aby nevznikla hluchá místa. Chlapi se také museli některé koledy naučit nazpaměť. V druhé části už koledovali všichni přítomní, kteří k tomu měli od Petra připraveny texty. Koledování jsme na několik minut přerušili ukázkou hry na citeru, která měla u přítomných velký ohlas.

Tentokrát (nevím jestli díky štamprlce becherovky při zkoušce), byli chlapi soustředění, pozorní, v podstatě zazpívali to co měli a udělali nejen mně a přítomným, ale věřím, že i sobě radost.