Když Vojta přinesl do zkoušky nabídku z radnice na vystoupení na náměstí v rámci "jarmarku neziskových organizací v sociální oblasti", chvíli jsme váhali, protože jsme z našich aktivit pódiová vystoupení v poslední době vyloučili. Nicméně byla to výzva a tak jsme nakonec souhlasili. Účast přislíbilo 12 zpěváků, ale s ohledem na nestálý zdravotní stav posádky, panovaly jisté obavy. K příjemnému překvapení se na místo srazu u kostela v 13:15 sešli všichni, posílení nakonec i o Pavla B. s basou. Jen Milošek se ztratil ve svých mailech a nevzal si valašskú košulu. ...no co?
Požadavek z radnice byl, abychom známýma písničkama zapojili do zpívání i lidi na náměstí. Honza proto vybral do seznamu písniček kromě valašských i několik všeobecně známých a dokonce i pár dětských písniček, které chtěl zakončit písní z pohádky Princezna ze mlejna.
Na pódium jsme nastoupili ve 14 h a v pohodě bez větších problémů během cca hodiny odzpívali většinu našich oblíbených valašských. Děcka byly ještě asi ve škole, takže se na ně ani na Princeznu ze mlejna už nedostalo. Samozřejmě, že kulisu vystoupení podpořil svým tancem i náš věrný příznivec Arnoštek. Po vystoupení, které se všeobecně líbilo, dostal každý od paní Cábové z radnice tašku s drobnými dárky.
No a co s načatým odpolednem? Když jsme se tak sešli, slovo dalo slovo a po krátké poradě jsme se shodli na kolibě na Dolních Pasekách. Venku bylo pěkně a tak jsme si sedli před kolibu, objednali pivko, něco páleného přinesl Jožka sebou a po chvilce jsme spustili písničky, které jsme nestihli na náměstí. Dostalo se nám i ocenění v podobě potlesku skupinky pracovníků valašského muzea. A když v zápalu rozhovorů zapomněli, tak jsme si o potlesk řekli sami. Zajímavým zpestřením bylo rozloučení staršího páru. Při odchodu nám přišli poděkovat a my jsme jim ještě na přání zazpívali písničku "A já mám koníčka vraného". A k překvapení všech známý "muzejník" p.Jiří Langer zvednul hůlku, o kterou se dosud opíral a skočil si verbuňk – viz první fotka.
Ještě musím zmínit a připomnět příspěvek Marušky Slovákové :
Jak sa nám tak dobře zpívalo, samozřejmě, že sa zázvorovica brzo minula a tak Jožka musel zajistit rychlý přísun další flaše. Maruška nám ji vzápětí obětavě dovezla. A aby nebylo enem při tem, tak nám na závěr eště objednala řízečky a nakrájené klobásky. No, paráda! To bylo zakončení příjemného odpoledne!
Díky, Maruško a díky všem, co se podíleli na této, myslím úspěšné a hlavně pohodové akci !!!
Jura