Sedumdesát

V průběhu zpěváckých prázdnin došla na naše computery pozvánka od pokladníka Rožnovských Ogarů na oslavu jeho sedumdesátin. Protože je dobrým zvykem, že polovina přátel maily nečte, dozvěděli se někteří o čtvrteční oslavě až na úterní zkoušce.

Na zahradu se většina dopravila na kolech, ale některé, obtížené hudebními nástroji a dárky dovezla ochotná Maruška. U rodinného domku nás už čekal pozitivně naladěný a jako vždy usmátý oslavenec Milošek. Zjistil jsem, že v tomto období asi slaví každý den, neboť jeho úsměv byl o poznání širší než obvykle.

Oslavu jsme začali prohlídkou a ochutnávkou úrody na vinohradu, který obklopuje jeho proslulý včelín. Aby nedošlo k omylu - jedná se o vinohrad ve Viganticích na Valašsku. Bobule krásně dozrávají a ty zralé chutnají sladce (možná aji proto, že rostú na včelíně). K přípitku jsme dostali Miloškovu specialitu - likér s medem a propolisem - móžu doporučit. Pak se už sedělo, jedlo, pilo, došli opozdilci a my po krátké zkoušce Miloškovi zazpívali oslavnou píseň na melodii lidovky "Sem, sem, hrubě rád..".VIDEO Sedělo se nám dobře až do půl jedenácté. Maruška nás stále pobízela ať si bereme z mísy připravené "gúry" a cukroví, Milošek naléval bílé aji červené a dal ochutnat i specielní pivo, vyrobené jeho kamarádem sládkem pro tuto příležitost . Bylo výborné - lepší než plzeň.

Znovu jsme se vrátili k Miloškovu přání, ať zazpíváme na sobotní mši svaté ve Viganticích. Protože se jednalo o "staroslověnštinu", vyžadovalo by to další zkoušky. V toto období má ale většina z nás dost starostí s opravou domků, sklizní ovoce a zemňáků, takže úterní diskuze končila tak, že se zpívat nebude. Na oslavě jsme situaci kvůli Miloškovi rozebrali a přehodnotili (snad nám zemňáky nezhnijú), a dohodli se, že se v sobotu sejdeme na zkoušce a při mši zazpíváme. Má tam být celá oslavencova rodina  i rozvětvené příbuzenstvo - někteří až z Ameriky. Tož uvidíme jak to dopadne.