Hážovská pouť v Končinách v neděli 14.7. padla letos v červenci do nepříjemného, chladného, deštivého období. Obětaví hážovjané se raději připravili na horší podmínky a pokryli nejen liturgický prostor, ale i prostranství pro poutníky několika velkými stany. I když přede mší silně pršelo, déšť rychle skončil a během podvečera spadlo jen několik neškodných kapek.

Mši sv. sloužil rodák z Hovězího, který má příbuzné i ve Viganticích, P. Kocurek. Ten už druhé období působí jako farář v Americe nejen pro českou katolickou menšinu, ale z 90% i pro američany. Své působení v New Yorku nám přiblížil na závěr mše svaté.

Po bohoslužbě jsme dostali guláš (prý pokud je ešče teplý) a pak už přišel náš vstup s písněmi pro poutníky. Někteří - promrzlí už netrpělivě čekali na Petra, který pravidelně nalévá to, co nás zahřeje a dostane do varu. Chvilku mu to trvalo, než obešel celý areál, ale nakonec "sa dokodrcal aji k nám a nabízal medovinu, malinovú a též ořechovku". Všecko jsme ochutnali, pochválili a zpívali,..... a zpívali. Pro P. Kocurka zazněla i "Hore nad Hovězím...".

Kvůli nejistému počasí bylo lidí méně než obvykle, ale ti, co přišli, jistě nelitovali.

Na závěr jsme nečekaně ve čtyřech zakotvili u Štěpána, kterého jsme dovezli domů. Rozbalily se nástroje, které doplnil Vašík s basou a pozpívali na dvoře i v ateliéru své oblíbené písně, na  které v Končinách nedošlo. Bylo to neplánované, ale příjemné zakončení pouti.

Po roce zase Čejkovice  -  22.června 2019

      Po loňské zkušenosti jsme si do našeho letošního programu opět zařadili návštěvu vinařství Sýkora na akci "Otevřené dveře" v Čejkovicích. Loni měla tato akce mezi Ogary velice příznivý ohlas a když je velké očekávání, často pak přijde zklamání. Proto jsem byl připraven na různe možné kolize.

      Nicméně k odjezdu na nádraží ČSAD se všichni dostavili včas, nikdo nezaspal a po půl 7. jsme tak mohli vyrazit. Tentokrát byla výprava z Rožnova rozšířena o 2. autobus s ONSEMI účastníky. Do Čejkovic jsme dorazili před 10 h.

Na přivítání jsme dostali první pohárek (s kousky jahod) a pak už jsme se mohli rozejít do celého komplexu vinařství, kde na několika různých stanovištích byla možnost ochutnávky jednotlivých vzorků vín (i archivních), destilátů a likérů.

      Začali jsme ve sklepě, kde jsme dali pro zahřátí i první serii písniček. Pak jsme se individuálně rozešli na ochutnávky, prohlídky vinařství i malebné dědinky Čejkovice, kde prožil dětství TGM a má tam i své muzeum.

      Po guláši, který byl v ceně vstupenky, jsme se sešli k druhému společnému zpívání, tentokrát venku pod stanovým přístřeškem, kde jsme loni úspěšně zabodovali u skupiny kolařů. Letos v dusné atmosféře před bouřkou jsme my i posluchači byli asi trochu unaveni a brzy jsme to kvůli blížící se bouřce zabalili. Nepodařilo se ani zlákat šikovnou cimbalistku z oficiálně naptané skupiny, aby si s náma zahrála.

      Pro třetí produkci jsme si vybrali místnost v mezipatře a tam jsme to už rozjeli naplno. Projeli jsme podstatnou část sortimentu našich oblíbených písniček a vydrželi hrát a zpívat skoro 3 hodiny v kuse, a když jsme měli v 19 h. odjíždět, gradovala právě finálová serie, při které vzájemné přiťukávání a objímání nebralo konce. Tady se uplatnila Honzova dlouholetá zkušenost, kdy umí vybrat serii písniček tak, aby nálada vrcholila. Tohoto závěru se zúčastnil i majitel pan Jaromír, kterého tato atmosféra také strhla a přinesl ještě několik lahví. Vzájemně jsme si s panem Jaromírem děkovali a slibovali, že za rok přijedeme zase.

     Chtěl bych na závěr poděkovat samozřejmě Honzovi za skvělou režii a Jožkovi Slovákovi za přípravu pochutin.

Ale tentokrát hlavně Jožkovi Říhovi. Přesto že bral penicilin a z ochutnávky tak nic neměl, nevzdal to a svými virtuózními houslemi výborně přispěl k příjemnému dojmu, který  jsme zde zanechali!

Takže pro mě až překvapivě – jednoznačný úspěch!!!

Tak to viděl Jura

Další fotografie z Pasecké pouti

Tradiční pouť na Dolních Pasekách padla do deštivého období. V Rožnově zatopil Hážovický potok střed města a i na místo konání poutě nateklo bláto a objevil se nový potůček. Vojta kvůli nejistému počasí postavil pro nás poblíž Koliby stanový přístřešek, který jsme po domluvě s vedoucím po mši sv. přestěhovali blíže k posluchačům.

Kromě páru kapek kolem 13 hod. jsme si na počasí nemohli stěžovat. Mši sloužil bývalý rožnovský (dnes zlínský) farář P. Kamil Obr. Při mši hrála dechovka, ale i my jsme v jejím průběhu uplatnili několik duchovních, převážně mariánských písní. Po májové pobožnosti začalo neformální setkání poutníků u  malého připraveného občerstvení. Děvčata v čele s Marií Pavlicovou roznášela koláče a víno. My jsme pojedli guláš a Petr se tradičně ujal čepování piva. V programu jsme se prostřídali s dechovkou a potěšili přítomné pěknými písničkami.

Celá pouť proběhla v radostném a přátelském duchu, ke kterému přispěla i přítomnost Otce Kamila, na kterého rožnovští farníci stále rádi vzpomínají. Všem, kteří obětavě připravili pěkné, nedělní odpolední setkání, posílají poutníci velké poděkování.