Letošní Pasecká pouť, která proběhla v neděli 26.5.2024 se poněkud lišila od minulých let. Hážovjané se domluvili s Pasečany, že mši svatou u kapličky bude sloužit P. Peter Kremnický, který působí misijně na Ukrajině a dlouhá léta udržuje s hážovskými farníky přátelský vztah.

Nepříjemné bylo, že na poutní neděli byly dlouhodobě hlášeny deště. Předpověď sice občas kolísala, ale v závěru bylo jasné, že tentokrát se na nás slunéčko neuměje.

Když jsme na zkoušce probírali naši účast na pouti, řada chlapů oznámila, že z různých důvodů přijít nemohou. Další oznámili, že na mši nebudou, ale přislíbili dojít na 16 h. ke Kolibě, kde se zpívá pro přítomné posluchače.

Účast poutníků v průvodu, který svižným tempem vedl P. Kremnický byla malá, ale proběhl ještě za sucha. Při mši sv. se podle předpovědi spustil nepříjemný liják, který způsobil, že většina promočených pak rychle utíkala se usušit. Po mši sv. P. Kremnického i s jemu blízkými pozvali do dřevěnice u Hutyrů na guláš. Když jsme se v 16 h. shromáždili v nevelkém počtu u Koliby, hrála pod přístřeškem dechovka a lidí tam bylo poskrovnu. Nakonec jsme se usadili v přízemí Koliby, kde byla obsazena jen asi polovina stolů.

Dohromady nás bylo i s Otcem Janem, který dojel jako náš externista si s námi zahrát až z Újezdu, asi devět. Otec Jan předvedl své dvě heligonky, které podle potřeby střídal. Zahráli jsme si a zazpívali pro přítomné i pro své potěšení a věřím, že jsme aspoň trochu rozjasnili deštivou neděli.

Díky za dobré vdolky a výborný guláš. Především, ale velké uznání a poděkování patří těm obětavcům, kteří všechno připravili, pomáhali, zazpívali a také těm kteří přišli a finančně podpořili misijní dílo P. Kremnického na Ukrajině.

Při březnové návštěvě nemocného Pavla v Hospici Citadela se s námi vedení tohoto zařízení domluvilo, že zde vystoupíme 26.4. v programu pro klienty. Do ValMezu nás přijelo 11. Po vřelém přivítání jsme jednu a půl hodiny v programu zazpívali převážně známější písně.  Velkou radost jsme měli z toho, že mnoho přítomných zpívalo s námi. V závěru programu s písní "Ej májek , májek...vyšel průvod do zahrady, kde byla za radostného potlesku májka vztyčena.  Podařila se a diváky byla oceněna i známá trampská píseň "Chajda".

Uvádíme dopis, který nám poslalo vedení Hospice Citadela, za který děkujeme:

26. 4. se v rámci Dnů dobrovolnictví konala v Hospici CITADELA akce "Písnička pro radost a stavění máje", která rozzářila tváře všem přítomným. Společně jsme si zazpívali s Rožnovskými Ogary a postavili krásnou májku. 

Stavění máje je starobylý zvyk, který oslavuje příchod jara a plodnosti. Společným úsilím jsme vztyčili symbol nového začátku a připomněli si, že i v těžkých chvílích můžeme sdílet radost a vzájemnou podporu.

Děkujeme všem dobrovolníkům, kteří se na akci podíleli, a zvláště Rožnovským Ogarům za krásný hudební zážitek. Bylo to pro nás všechny povznášející a dojemné setkání, na které budeme dlouho vzpomínat.

Dostalo se nám cti být hosty v pořadu Posezení u cimbálu s Rožnovskými farníky a cimbálovkou Aldamáš v sobotu 6.4. Zahájení, poněkud opožděné, provedl krátce Tonda Rozsypal a poté řekl pár milých slov otec Hofírek.

A potom to začalo! Muzikanti najeli na plné obrátky a vydrželi dlouho. Už jsme se obávali, jestli nemáme jít domů. Až když si dali oddech nám bylo umožněno se také zapojit.  Ještě malá úprava cimbálu, kde bylo potřeba upravit tlumení a nastoupily naše mužné hlasy. Obecenstvo tleskalo, byli spokojení a my taktéž. Dále už vše šlapalo jaksepatří. Náš "talisman" Arnoštek nezklamal a oživoval občas muziku svými tanečními kreacemi. To jsem ještě nikdy neviděl – přetahovaly se o něj tanečnice! Další atrakcí, ovšem ve kvalitním vystoupení byli 2 mladí tanečníci ve svých sólových vystoupeních odzemku a verbuňku. Však za to sklidili potlesk obecenstva opravdu až výbušný.

Úplně největší počet účastníků jedné rodiny předvedli Valchářovi kostelníka Jardy.  Od nejmenšího po nejstaršího. Milé bylo, jak se děti dokázaly samostatně zabavit. Pěkně si vytvořily kolečko a tančily a hopsaly. Nevěřil jsem vlastním očím, jak dlouho vydržely být v pohybu.

Aby bylo překvapení více, domluvil si, mimo naše oficiální vystoupení, Laďa Hrnčíř sólo písničku s muzikanty, ale jen začali, z ničehož nic se přidal nezištně ještě Pavel Pícha s druhým hlasem.

Poslední překvapení dne pro nás nastalo ku konci akce, když nám na stoly pro účinkující poslali manželé Řehákovi ze Zubří tácky s trhaným masem. Bylo to nečekané a chutné pohoštění. Díky za ně.

               Úplně k závěru se mladí vytratili ze sálu a shlukli se u piána ve vstupní hale, kde si muzicírovali posvém. Folkloru už bylo dosti, tak si hráli, co kdo umí a má rád.

Myslím, že celkově bylo posezení i potančení velice příjemné a veselé k naprosté spokojenosti účinkujících, účastníků i bezchybného personálu. Zaplať Pán Bůh za pěkně strávené sobotní odpoledne a podvečer.

Na bále u Janoštíka v sobotu 27.1.2024 byla většina přítomných (jak je zde zvykem) oblečena do valašských krojů. Tradičně připravili organízátoři na stoly chutné domácí uzené, které bylo v ceně vstupného (120 kč). K lidové zábavě může také každý přítomný podle chuti a schopností přispět. Je zvykem, že o přestávkách se sdruží místní i přespolní zpěváci a obohatí večer svými písničkami. Ke zpěvu nás nebylo nutné dlouho pobízet a za náš výkon se nám dostalo tekutého poděkování.

Tentokrát se ukázaly i přítomné ženy, když spontánně roztočily na parketu karičky. Za své vystoupení si právem zasloužily od mužů velký potlesk.