V neděli 28.5. proběhla v odpoledních hodinách tradiční dolnopasecká pouť. Zahájili jsme ji ve 13 h. krátkým rozezpíváním, při kterém jsme naladili za pomoci"bíléj", kerú přinésl Petr a Milan. Cestu k místu zahájení procesí jsme využili ke krátké zastávce u Tomků, abychom potěšili milého člověka, nemocnou paní Květku starou mariánskou písní.

Po druhé hodině vyšel od křížku u Zemanů průvod, který provázela dechovka a zpěv poutníků. Organizaci mše si vzali na starost Rožnovští Ogaři, kteří střídavě s dechovkou obohatili průběh mše sv. duchovními písněmi. Po litaniích a požehnání jsme zakončili mši Fatimským Ave, abychom oslavili letošní významné výročí - 100 let od zjevení ve Fatimě.

U Koliby už bylo veselo. Než se stačila zorganizovat dechovka a než dorazili Ogaři, využil soubor ze Slovenska, který zpíval dopoledne na druhé mši v kostele Všech svatých  prostoru ke své produkci. Už to vypadalo, že dechovka i my skončíme jen u piva, které z přistavené bečky čepoval Petr. Nakonec byli Slováci pozváni k Hutyrům na guláš a tak dostala dechovka příležitost profouknout trumpety. Protože slovenský soubor musel odcestovat a dechováci je vystřídali u guláše přišel čas potěšit přítomné naším zpěvem. Přes velkou spotřebu zbyl nakonec guláš i na nás. Nasyceni dobrým jídlem a zásobováni pivem, které v tradičně krásném počasí přišlo k duhu, jsme v dalších hodinách střídavě s dechovkou dovedli pouť šťastně k závěru.

Když otevřu naše stránky, tak se mi připomenou různé okamžiky, které jsme společně za období více než 6 ti let prožili. Radost ze zpěvu je sice to hlavní co nás spojuje, ale stalo se zvykem, že se při zkouškách chlapi neopomenou podělit i o požitky, které přináší oslava svátků, nebo narozenin.

Těší mně, že Ogaři dělají všechno proto, abychom se mezi sebou cítili dobře a ještě jednou chci poděkovat Pavlům, kteří s námi oslavili sedmdesát. Speciálně pak Víťovi, který "zakulatil" nedávno a omluvil se, že ryby neberou a proto pro nás jeho známý vyudil výborné klobásy a nasmažil řízky. Vydatně mu s oslavou pomáhala jeho příjemná dcera Míša, která má k hudbě blízko a zpívala i ve sboru. Stranou určitě nezůstala ani jeho manželka Boženka, které děkujeme za to, že ho mezi nás pouští. Včera se podařilo oslavit Pepovi a Jožkovi významný svátek, který připadá na 19.března. Jura to okomentoval jednoduše: "Ešče že sem nevečeřál!"

Snad má ze vzniku naší skupiny radost i zpěvná jižní Morava, která nám pravidelně poskytuje k oslavám výborná vína (samozřejmě ne zdarma).

Na závěr se omlouvám všem, kterým opomenu písemně poděkovat za to jaké promyšlené chuťovky nám ke svým výjimečným, osobním příležitostem připravují. Budu rád, když mi to připomenete, abych neustrnul v literární tvorbě.

Minulý rok jsme potěšili masopustním programem  klienty domova důchodců. Letos padlo rozhodnutí vyjít v úterý před Popeleční středou do některých částí Rožnova a dědin, kde máme členské zastoupení. Začátek byl v 16 hod (Video na známce). Hned bylo jasné, že chlapi nezaháleli a připravili zajímavé masky, které dokonce zapadaly i do jejich osobního života. Byli tu řezník, rybář, hokynář a kostelník, který na sobě opravdu zodpovědně zapracoval.

Začali jsme v poklidné části Dolních Pasek, kde se i díky pozvánkám, sešla na prostranství u Malinovských na místní poměry pěkná skupinka lidí. Písničky jsme zpívali s chutí a lidem se líbily. Petr vytančil súsedky a o dvou malých přestávkách jsme trochu ďobli z napečených buchet, koblih a jednohubek. Pak opatrně zapili "valašskú", kerú roznášal súsed Jura a už jsme uháněli do Vigantic, kde program ohlásil místní rozhlas. Asi proto si nás přišel poslechnout velký počet obyvatel. Na šavli, kterou nosil Jirka přibyla další slanina, starosta nás "počastoval", vzájemně jsme si poděkovali a odstartovali do Hážovic. Tady máme příbuzenské vztahy a hodně kamarádů, takže to bylo veselé, radostné a jak jinak s občerstvením, které připravila Hanka s kamarádkami. Jirkovi od šavle pomalu těžkla ruka a určitě byl rád, že je konec v dohledu. Ještě nás čekaly dvě zastávky v Tylovicích, kde se na nás připravily Drahuška s Jarkou a vlastnoručně vyrobenými dobrotami. Pozpívalo se, potančilo a zamířili jsme na místo našich zkoušek, kde jsme "Ostatky" zhodnotili.

Myslím, že masopustní obchůzka je ideální příležitostí nejen k setkání příbuzných a přátel, ale i sousedů, kteří by jinak mnohdy neměli důvod se sejít.

Z Masopustní obchůzky ve Viganticích: https://youtu.be/zqnK_-bstuw

Na letošním koštu pálenek se nás sešlo 15. Petr zařídil dopravu, klobásky, obsluhoval, hodnotil a dokonce stačil i fotit. Díky!

V pozvání se objevil vzkaz: "Tož sa chlapi hleďte vytáhnúť!" Asi i proto byly vzorky zajímavé. Chlapi kvasili jablka, třešně, trnky a směsky. Vyhrála Pavlova třešňovice, ale je třeba zmínit, že dobrá polovina vzorků byly víc než průměrné pálenky. Dobře se sedělo a poslouchaly úvahy o druhu vlastnoručně nasbíraného ovoce, kvasu a systému pálení. Víťa osvědčený rožnovský palič v tom má jasno a neváhal se o poznatky podělit. Z chlapů už jsou kovaní porotci. Bylo to poznat i na tom, že si nechali nalévat jen kapku na dno skleničky a většina se v 5 ti bodové stupnici pohybovala kolem podobné známky. Přišel se podívat i Jakub, který uvažuje o tom, že posílí naši skupinu. Výbornou známku dostaly i zelňáky, které po Zdeňkovi poslala Jarka. Všichni se dobře bavili. Celý večer provoněly vzorky a zaznívaly pěkné písničky.

První schůzku naší skupiny po Vánocích jsme domluvili na 24.1.2017. Kromě vlastní zkoušky zpěvu nás potěšil Pavel, který oslavoval kulatých sedmdesát. Slušného jubilea "66" se současně dočkal Vojta, takže pohoštění bylo velkolepé. Sešla se nás většina až na nemocné aj., kteří bohužel přišli o hodně. Nebylo to jen kvůli pochutinám, ale i proto, že jsme si zazpívali hned několik nových zajímavých písní, které jsme na první setkání v roce 2017 připravili.

Pavel už dopředu signalizoval, že bude i překvapení. Byly dokonce dvě. V létě pomáhal trhat třešně a za odměnu dostal láhev třešňovice. Ještě s odstupem několika dnů nemohu pochopit, jak se mu ji podařilo uchovat pro nás na lednovou oslavu. Protože nás brzy čeká košt pálenek, navrhovali jsme mu, aby pokud má ještě druhou ať ji donese, že určitě vyhraje. Bohužel, řekl :Byla jediná". Druhým překvapením a radostí byl příchod P.Jiřího Poláška, který je naším velkým příznivcem.

Oslava se poněkud protáhla, vypili jsme všechno a z jídla zůstalo jen velmi málo. Pavlovi i Vojtovi patří ještě jednou díky a všem za dobrou partu.