V páteční podvečer jsme se sjeli k lovecké chatě v krásném prostředí ve Sladském, na úpatí masivu Černé hory, abychom usmažili vaječnicu.

Všechno zorganizoval Mirek se synem Rosťou a o potřebné zásoby se postarali Jožka s Maruškou. Protože se zúčastnily i manželky, objevily se na stole také různé dobroty. Navíc nás v průběhu večera překvapily vtipnou pohádkou, kde angažovaly i Miloška. Jejich vystoupení i kostýmy neměly chybu a Miloš, ten zazářil jako superstar.

Protože na srazu nechyběli muziganti, linuly se  večerem krásné písničky – lidové, trampské, folkové aj. V neděli 29.5. odpoledne zpíváme na Pasecké pouti a tak jsme se věnovali i nácviku nové písně a zopakovali ty, které při mši sv. zazpíváme.

Díky venkovnímu nadstřešení nás neohrozily ani dvě prudké přeháňky, které se přihnaly od Radhoště.

Vaječina byla vynikající a nálada výborná, takže jak často zjišťujeme, nejtěžší je se rozloučit. Naštěstí jen na chvilku, protože v neděli se už ve 13 h. znovu uvidíme.

Díky všem, kteří přišli a jakkoliv se podíleli na tomto pěkném setkání.

V úterý 26.4. jsme dopoledne zpívali s klienty rožnovské Charity. Akce byla jak prohlásil Jura nepřipravená, rychlovka, improvizovaná, ale možná právě proto byla spontánní, měla šťávu, zpívání nás bavilo a tak jsme ze sebe vydali to nejlepší co umíme.

Nečekaně jsme se sešli v silné obsadě. Houslemi pomohla i p. učitelka Ivana, která v závěru prohlásila, že po prvé lituje, že není chlap, protože by s námi ráda chodila do sboru.

Zazpívali jsme i na přání klientů méně známé písně, jako "Chaloupky pod horama", Mirek si zacifroval a stejně jako Jura zazpíval sólo. Štěpán v mezihře přitlačil na harmoniku, Jožka tradičně nezklamal v primášských sólech a chlapi dostali příležitost zabrat na foukačky.

K posílení hlasivek pomáhalo víno a Víťova směska, která chutnala lépe, než francouzský calvados. Pavel zodpovědně a pomalu opékal špekáčky a můžu prohlásit, že tak vynikajícně připravené a chutné jsem ještě nejedl.

Díky všem za všechno.

Klub Parkinsoniků sdružuje lidi z různých částí naší republiky, postižených touto nemocí a pořádá pro ně společenská setkání i sportovní akce tzv."Parkinsoniády".

Setkání na Valašsku 9.4.2016 připravil rožnovský klub, který nás požádal, abychom zpestřili program lidovými písničkami. Dva autobusy odvezly účastníky k restauraci Súkenická na Bumbálce, kde nás čekal oběd a potom uvítací proslovy a organizační informace.

V druhé části programu jsme cimbálem, housličkami a zpěvem, se kterým pomáhalo i mnoho milovníků lidové hudby z řad přítomných, doplnili příjemnou atmosféru setkání. Aktivní účastníci rozdávali i malé dárečky, které věnovali také nám.

Přes své postižení, byli přítomní plni optimizmu, který zazněl i v jejich hymně. Mnoho účastníků se s námi přišlo rozloučit a také poděkovat za společně prožité odpoledne. Byli jsme sice jen dva, ale snažili jsme se, abychom zanechali pěknou vzpomínku na Rožnovské Ogary.

Svaz rožnovských žen navštěvuje pravidelně domov důchodců, kde se snaží zpestřit denní režim klientů zajímavým programem. V letošním velikonočním období pomohli svým zpěvem i Rožnovští Ogaři, kteří kromě lidových písní vystoupili s pásmem, kterým připomněli  masopustní obchůzku před příchodem postního období.

Vystoupení mělo u diváků pěkný ohlas a tím podpořilo i naši myšlenku potěšit masopustní obchůzkou příští rok své příznivce. Petr, který převzal roli ponocného potvrdil, že je nejen dobrý tanečník, ale i pro funkci ponocného přímo předurčený. Samozřejmě nechyběl Arnoštek, který patří k osazenstvu a současně slavil svůj svátek. Díky Drahušce můžeme zhodnotit své vystoupení na videovém záznamu.

V průběhu odpoledne mohli přítomní vidět i různé techniky zdobení vajíček a velikonočních perníčků.

V šatně jsme na závěr vypili všechno co jsme si přinesli a nebo dostali a také rozkrájeli slaninu, kterou jsme si zakoupili, aby měl Vojta na šavli potřebnou dekoraci.

Na závěr jsme zazpívali aji Víťovi, který  se pochlubil dobrou pálenkou jeho oblíbenou: "U Kalmána v pálenici.......", pojedli k tomu Vojtou nakrájenou Jožkovu slaninu a podvečer už trávili ve svých rodinách.

VIDEO

Na Prostřední Bečvě zpíváme rádi. Místní Valaši jsou příjemní lidé a vděční posluchači. Jednou, když jsme odcházeli nás zastavily dvě starší paní, že by byly rády, kdybychom jim zazpívali, až budou odcházet na věčnost. Čas spolehlivě maže nejednu příhodu, ale najednou se v úterý ozval koordinátor farnosti Vašek s tím, že pohřeb paní Jindřišky je ve čtvrtek a její sestra Boženka nás prosí o zpěv na pohřbu, který je ve 14.30.

Večer jsme sice měli zkoušku, ale fandové fotbalu počítali s tím, že zkončíme ve 20 h., aby se mohli dívat, jak Barcelona s Messim válcuje Arsenál s Petrem Čechem. Aby vše bylo ještě komplikovanější, tak při vstupu do zkušební místnosti nás čekalo občerstvení, které připravil "kulatý" Vojta.

Nazkoušeli jsme co se dalo, pojedli co se dalo, trochu ošidili zpěv pro Vojtu a už tu byl čtvrtek, kdy jsme se sjeli ve 13 h. u kostela sv.Zdislavy na Prostřední Bečvě. V pastoračním centru se rozdaly noty a pilovaly vybrané skladby. Diskuze při zkoušce byla náročná, ale zpěv ke mši sv. se docela povedl. V promluvě vzpoměl P.Důjka obětavost paní Jindřišky při stavbě kostela a také její radost ze zpěvu, kdy léta zpívala ve sboru na Horní Bečvě. Venku zahrála dechovka a my pak zazpívali u hrobu mariánskou píseň.

Vše bylo zakončeno pohoštěním v pastoračním centru, kde se sešla nejbližší rodina a známí. Dostali jsme výbornou svíčkovou, pojedli a zapili vdolečky, paní Boženka nám poděkovala a několik účastníků pohřbu pochválilo zpěv. "Prý se na nás zase budou těšit."  Už se smrákalo, když jsme udělali u kostela na památku několik fotek.

Díky chlapi za dopravu, noty, zpěv a hlavně za dobrou partu.