Pavel Špatný patřil mezi naše první členy při zakládání skupiny Rožnovských Ogarů. Nevynechával pravidelné úterní zkoušky, ani plánovaná vystoupení. Byl nejen výborný zpěvák, ale také kytarista. Kromě našeho repertoáru měl v oblibě trampské písně.

V posledních letech se mu zhoršil zdravotní stav a proto mezi nás přicházel jen když se cítil lépe. Jsme rádi, že jsme ho mohli navštívit  při jeho hospitalizaci v Diakónii Valašské Meziříčí. Tam jsme mu zazpívali jeho oblíbené písně a i když ležel, tak podle pohybu rtů jsme viděli, že si je připomíná s námi. Později byl přemístěn do Domova důchodců v Rožnově, kde pozemský život ukončil. Po pohřební mši svaté jsme mu u kostela zazpívali píseň "Pane, vzpomeň na mne" a při rozloučení na hřbitově několik dalších duchovních a lidových písní.

Pavle děkujeme Ti za Tvoje kamarádství a také za všechno, čím jsi naši partu i posluchače potěšil. Pán s Tebou.

Farní den, kde se také oslavilo 260 té výročí posvěcení rožnovského kostela, se konal čtrnáct dní po Dolnopasecké pouti, kde všichni účastníci dost promokli. Nedělní odpoledne začalo v kostele Všech svatých, kde proběhl koncert našeho Chrámového sboru, evangelického sboru ze Stříteže a  rožnovské Velké scholy pod vedením Štěpána Krhuta ml.

Pěkný koncert byl i poděkováním vedoucí sboru p. Blinkové, která na něm ukončila léta obětavé práce s vedením sboru. Z kostela se většina přítomných přemístila na farní zahradu, kde už bylo vše přichystáno k zábavě a posezení pod stany. Naše farnice napekly různé pochoutky, pět druhů piv teklo proudem, a po stolech se postupně, jak stíhali kuchtíci, roznášela i vaječina. Bohužel, na nás organizátoři z počátku nějak zapomínali.

Ogaři se tentokrát sešli ve velkém počtu a dokonce se do zpěvu zapojili i "vysloužilci", kteří se již běžně akcí nezúčastňují. Zpívali s chutí a bylo hned poznat, když se do toho chlapi "opřeli". Také nemohl chybět i maskot všech akcí v regionu Valášek Arnoštek, který se snažil, ale ke konci už bylo znát, že po absolvování Ondrášovy valašky, která probíhala v muzeu od pátku 7. června, mu došly síly.

Počasí letos rožnovským farníkům přálo (nebo si ho vymodlli ?). A tak se dařil plnit i program her pro mladší generaci a děti. Problém však nastal, že došlo připravené pivo. Kaplana P. Josefa to však nezaskočilo a během krátké doby zajistil další. Ke konci, když jsme hráli poslední sérii, si konečně někdo vzpomněl i na hudebníky a na stole se objevily tři podnosy s chlebem a vaječnicí. Měli jsme co dělat abychom to všechno zvládli.

Farní zahradu jsme opustili kolem sedmé hodiny večer a shodli se, že se akce vydařila a všichni prožili příjemně strávené odpoledne. Dá-li Pán, tak za rok na shledanou na farní zahradě.

Letošní Pasecká pouť, která proběhla v neděli 26.5.2024 se poněkud lišila od minulých let. Hážovjané se domluvili s Pasečany, že mši svatou u kapličky bude sloužit P. Peter Kremnický, který působí misijně na Ukrajině a dlouhá léta udržuje s hážovskými farníky přátelský vztah.

Nepříjemné bylo, že na poutní neděli byly dlouhodobě hlášeny deště. Předpověď sice občas kolísala, ale v závěru bylo jasné, že tentokrát se na nás slunéčko neuměje.

Když jsme na zkoušce probírali naši účast na pouti, řada chlapů oznámila, že z různých důvodů přijít nemohou. Další oznámili, že na mši nebudou, ale přislíbili dojít na 16 h. ke Kolibě, kde se zpívá pro přítomné posluchače.

Účast poutníků v průvodu, který svižným tempem vedl P. Kremnický byla malá, ale proběhl ještě za sucha. Při mši sv. se podle předpovědi spustil nepříjemný liják, který způsobil, že většina promočených pak rychle utíkala se usušit. Po mši sv. P. Kremnického i s jemu blízkými pozvali do dřevěnice u Hutyrů na guláš. Když jsme se v 16 h. shromáždili v nevelkém počtu u Koliby, hrála pod přístřeškem dechovka a lidí tam bylo poskrovnu. Nakonec jsme se usadili v přízemí Koliby, kde byla obsazena jen asi polovina stolů.

Dohromady nás bylo i s Otcem Janem, který dojel jako náš externista si s námi zahrát až z Újezdu, asi devět. Otec Jan předvedl své dvě heligonky, které podle potřeby střídal. Zahráli jsme si a zazpívali pro přítomné i pro své potěšení a věřím, že jsme aspoň trochu rozjasnili deštivou neděli.

Díky za dobré vdolky a výborný guláš. Především, ale velké uznání a poděkování patří těm obětavcům, kteří všechno připravili, pomáhali, zazpívali a také těm kteří přišli a finančně podpořili misijní dílo P. Kremnického na Ukrajině.