Je příjemné strávit čas s lidmi, kteří bez ohledu na věk mají rádi hudbu a zpěv.  Letos se kulturní události "Zpívání pro radosti", která proběhla v rožnovském kině zúčastnilo 8 souborů. Organizoval ji soubor Rosénka, který současně oslavil páté výročí svého založení.

Abychom se zorientovali v místech, kde jsme ještě nevystupovali dorazili čtyři z nás už po půl dvanácté. Zaskočil nás úzký prostor jeviště s praktikábly, které nám zavazely a také zvláštní akustika. I když jsme provedli určité úpravy, až vystoupení ukázalo, že jsme zase podcenili zkoušku na místě.

Připravovali jsme se zodpovědně. X-krát procvičili a zpřesnili celý program, který nakonec musel vejít do daného časového limitu, nazkoušeli rozestavení skupiny, příchod i úklony, abychom pak při vlastním vystoupení zjistili to podstatné, že se nejen neslyšíme, ale na sebe ani pořádně nevidíme. Už proto i přes drobné chyby, si myslím, že chlapi udělali maximum a vystoupení je možné pochválit. Bylo spontánní, mělo tah a přesto, že diváci byli požádání, ať tleskají až na závěr, emoce zvítězily, takže nás odměnili už po první skladbě. Díky patří Petrovi a Dominikovi. Přesto, že ozvučení nebylo ideální krásně zazněly hlavně v mezihrách housle, klarinet a flétna.

Velmi bych chtěl poděkovat naší delegátce Janě, která se o nás vzorně starala a pochválit všechny organizátory, že se snažili domýšlet i zdánlivé drobnosti. I za dárečky pro účastníky a výborné občerstvení, které přišlo vhod při neformálním večerním, závěrečném setkání ve školní jídelně. Tam jsme už naplno, bez stresu rozezněli své hlasy za vydatné pomoci zpěváků jiných souborů.

Několik postřehů. Kdyby to bylo na mně, tak potlesk bych neusměrňoval - program ztratí "šťávu". Soubor z rožnovského gymnázia "Juventus" má přes dvacet členů, z toho jen 3 muže. Ale ty jejich hlasy!!!  Dirigentka Juventusu pobavila diváky, když konstatovala:"My se vůbec neslyšíme" . Pak  se zeptala, zda je jim také horko a začala se vysvlékat - nó, postavu na to má. Jednotlivé skladby mají soubory propracované. Co mně vadilo bylo stálé, rušivé přecházení dirigenta k varhánkám, kde zadával tóny. Nikdo není dokonalý a proto bylo sympatické, když se soubor Beseda po falešném začátku dohodl, že začnou znovu.

I když venku bylo nepříjemné počasí, v zaplněném kině "Panoráma" byla výborná nálada.

Většinu času, kdy se scházíme ke zkouškám věnujeme opakování písní, nácviku nových a sestavování programů k různým příležitostem.

Protože někteří Ogaři v minulých letech aji cosi vypálili, padl návrh udělat odpočinkovou zkoušku s koštem pálenek. Přivítali jsme, že na plánované úterý připadly i končiny - závěr masopustního období před "Popeleční středou".

Chlapi až na Jožku a Mirka, kteří rehabilitují mimo Rožnov, přišli všichni (15) a donesli celkem 14 vzorků různých pálenek. Někteří předvídali, že nám vyhládne a nachystali aji cosi k zajezení. Delegovaná 2 členná komise přistoupila k soutěži zodpovědně. V tajnosti očíslovala vzorky a jak jsme nakonec zjistili také zamíchala karty tím, že přelila pálenky, takže ten, kdo hodnotil podle své láhve, měl smůlu. Všichni dostali hodnotící protokol, byla určena bodová stupnice a když jsme přezpívali aktuální pásmo a oslavili závěr masopustu fašankovými písněmi, přistoupilo se k hlavnímu bodu - koštu.

Každý dostal do štamprle malý vzorek konkrétního čísla pálenky a po vyhodnocení přidělil body do kolonek vůně a chuť. Když komise nakonec sečetla body, umístili se na prvních místech:

     poř.   jméno             bodů                    pálenka                    

1.              1.        Jura H.             148                        třešně

2.              2.         Pavel Š.           138                         jabka

3.              3.       Jožka Ř.            137                         trnky

O tom, že jsme soutěž zvládli bez úhony se přesvědčily i některé manželky, které zajišťovaly dopravu. Za odměnu okoštovaly vítězný vzorek a na přání jsme jim i zazpívali. Příjemný večer končil potleskem Jožkovi, který rozezněl housle sametově klouzavými tóny v rytmu Straussových valčíků.

https://www.youtube.com/watch?v=PzvabpVjLRs

https://www.youtube.com/watch?v=RKRUfgNIWiQ

Na předvánočních zkouškách jsme se dohodli, že zpěvem obohatíme ranní mši sv. v neděli 4.1. v rožnovském kostele a tím i přivítáme rok 2015. Pro tuto příležitost jsme vedle koled nazkoušených k vánočnímu koncertu nacvičovali "A teče vodička" a skladbu Jan Michny z Otradovic "Vánoční rosička". S ní jsme zápasili hodně dlouho, nejen kvůli hlasovým partům, ale i přesnosti nástupů jednotlivých hlasů v některých taktech. Rodiny Ogarů z Vigantic a další farníci projevili později zájem, ať zazpíváme 4.1. i na mši ve Viganticích. V neděli jsme se sešli na zkoušce už v 6 hodin ráno a prošli nejen příslušné koledy, ale nacvičili i žalm a pro většinu z nás nové ordinárium skladatele Petra Ebena. V Rožnově nás na varhany doprovázel čerstvý Mgr. Jiří Valchař, který s elánem a přehledem oddirigoval v sobotu svůj krásný magisterský koncert. Protože jsme vstávali brzy ráno a po mši v Rožnově ihned jeli na další do Vigantic přivítali jsme, že u Koláčků nám připravili občerstvení. V devět hodin začínala mše a varhaník nikde. Bylo jasné, že je to na nás a nároky na pozornost, soustředěnost a orientaci v hudebních částech mše budou mnohem větší, než jsme očekávali. Místo varhan zazněly housle a cimbál a na závěr jsme i přidávali. Mohu říct, že nakonec i díky krásné akustice a vděčným Vigantčanům dopadlo všechno dobře a všechny z naší skupiny je třeba pochválit, za intenzivní nácvik při zkouškách, oběť ranního vstávání i za vlastní produkci. Po mši nám za Vigantice připravili u Koláčků poděkování. Kolovaly obložené mísy, buchty a svařené víno, u kterého jsme se všichni rychle střídali, protože teklo ze zavařovacího hrnce stále, neboť kohoutek nefungoval. Přišel i Otec Kamil a tak jsme dopoledne zakončili nejen duchovními písněmi, ale i lidovkami z Valašska a Hané.

Vyvrcholením našich vystoupení v každém roce je zpěv koled v kostele Všech svatých 25.12. Snažíme se přijít obvykle s něčím novým, aby byl program zajímavý.

Letos měly u posluchačů úspěch foukací harmoniky, na které doprovodili dvě koledy čtyři Ogaři. Obě části programu, náš vstup a zpěv koled s přítomnými jsme propojili postavou ponocného Mirka. Kožuch, čutoru a později i halapatňu si Mirek obstarál. Nejobtížnější bylo sehnat hlásnú trúbu, kterou jsme sháněli nejen kolem Rožnova, ale málem po celé Moravě. Náš milý externí Ogar se dokonce zaregistroval na internetovém bazaru, kde objevil signální roh. Bohužel, nakonec ho získal movitější přihazovač. Úsilí se ale vyplatilo. Těsně před svátky se sešly kupodivu rohy čtyři. To vedlo k nápadu uspořádat setkání ponocných Mirka, Petra a Jana o Vánocích. Potěšilo nás, že se scénka líbila. K osvědčeným sólistům se na první svátek vánoční přiřadil Ogar Jura, který si zazpíval sólový part v koledě "Hopsa bratrové".

Poděkování za obětavost a vynaložené úsilí patří nejen stálým členům naší party, ale i externím Ogarům - Pavlovi, Jardovi a Tondovi, kteří vždy o Vánocích, nebo když je  potřeba naši skupinu rozšíří. Děkujeme také našemu stálému hostu Anežce, která suveréně doprovází zpěvy o Vánocích na cimbál. Letos nádherně ozdobil pastýřské koledy další host - Petr Orság, na flétnu a klarinet.

Poděkování patří všem přítomným za velkou účast i společné koledování.