Vyvrcholením našich vystoupení v každém roce je zpěv koled v kostele Všech svatých 25.12. Snažíme se přijít obvykle s něčím novým, aby byl program zajímavý.

Letos měly u posluchačů úspěch foukací harmoniky, na které doprovodili dvě koledy čtyři Ogaři. Obě části programu, náš vstup a zpěv koled s přítomnými jsme propojili postavou ponocného Mirka. Kožuch, čutoru a později i halapatňu si Mirek obstarál. Nejobtížnější bylo sehnat hlásnú trúbu, kterou jsme sháněli nejen kolem Rožnova, ale málem po celé Moravě. Náš milý externí Ogar se dokonce zaregistroval na internetovém bazaru, kde objevil signální roh. Bohužel, nakonec ho získal movitější přihazovač. Úsilí se ale vyplatilo. Těsně před svátky se sešly kupodivu rohy čtyři. To vedlo k nápadu uspořádat setkání ponocných Mirka, Petra a Jana o Vánocích. Potěšilo nás, že se scénka líbila. K osvědčeným sólistům se na první svátek vánoční přiřadil Ogar Jura, který si zazpíval sólový part v koledě "Hopsa bratrové".

Poděkování za obětavost a vynaložené úsilí patří nejen stálým členům naší party, ale i externím Ogarům - Pavlovi, Jardovi a Tondovi, kteří vždy o Vánocích, nebo když je  potřeba naši skupinu rozšíří. Děkujeme také našemu stálému hostu Anežce, která suveréně doprovází zpěvy o Vánocích na cimbál. Letos nádherně ozdobil pastýřské koledy další host - Petr Orság, na flétnu a klarinet.

Poděkování patří všem přítomným za velkou účast i společné koledování.

Na různých místech slyšíme o nákupních akcích, pečení a shonu, který provází předvánoční období. Možná se něco málo z toho dotkne i skupiny Rožnovští Ogaři. Určitě  ale mezi jejich důležité činnosti v současné době patří připravit a nacvičit program koled, kterým se tradičně na první svátek vánoční snaží zpříjemnit Vánoce návštěvníkům rožnovského kostela.

Nejeden Ogar by Vám mohl povykládat, že je to docela oběť udělat si čas na zkoušky a dřina jednotlivé skladby secvičit. Ani s kapelníkem to nemají jednoduché, protože je stále s výsledkem nespokojený a zavedl dokonce individuální zkoušky.

Jinak je ale potřeba všem obětavcům poděkovat. Za to se na příští zkoušce mohou těšit na malé zahřívací kolečko.

V pátek 12.12.2014 jsme zpívali v rožnovské zemědělské škole, kde se před Vánocemi sešly členky Svazu žen. Uvítaly, že jsme přijeli půl hodiny před hlavním zahájením programu, protože chtěly do svého středu přijat kamarádku z Německa, která potřebovala odejít a vstup nové členky měl být slavnostní i s hudbou. Všechno proběhlo ke spokojenosti a my jsme později okoštovali i tradiční německou "štólu".

Po 17 té hodině jsme zahájili hlavní program zpěvem vánočních písní a pak pokračovali oblíbenými lidovkami. Ženy - počet přítomných jsem odhadl na 100, si také mohly zazpívat na přání a přesto, že jsme zpívali déle než bylo domluveno bylo vidět, že by rády pokračovaly. V programu byla ale i tombola a organizační záležitosti, takže jsme zakončili a sedli k občerstvení. Na stole bylo chutné cukroví a chlebíčky, dostali jsme kávu, čaj a něco i na cestu. Za velkého potlesku jsme později odcházeli ze sálu SZTŠ domů.

V neděli 26.10. jsme se sešli o půl desáté na Prostřední Bečvě, abychom zazpívali místním fotbalistům při slavnostní mši svaté. Protože to byl zpěv pro sportovce, vytáhli jsme ze svého repertoáru živé, rytmické písně. Odhaduju, že se nás sešlo asi 12 a později na své sólo v "Úžasné lásce"  přišel i Jožka s housličkami, přesto, že se dopředu omluvil kvůli pracovnímu zaneprázdnění a navíc křtinám v rodině.

Cítril jsem, že se nám zpivání podařilo a každý, kdo se s námí později zastavil nás chválil. Je to určitě povzbuzení pro naši další činnost a také pobídka pro jednotlivce, aby věnovali nácviku programu, který chceme uskutečnit potřebnou pozornost. Po mši na mne čekaly dvě pani, kterým se naš zpěv tak líbil, že mne prosily, zda bychom mohli výhledové zazpívat na jejich pohřbu. Že by to potvrzovalo naši kvalitu?

Vyplatilo se, že jsme na zkouškách věnovali čas nejen písním ke mši, ale i písničkám, které jak jsme slyšeli, nebo odhadli by se mohly sportovcům a bečvanům líbit. Úspěch měly písně "Valašská krajina, "Zelená je tráva" a "Bečvanské zvony", které jsou rytmicky i zpěvem obtížné.

Později jsme byli pozváni na oběd, kde se ještě zazpívalo u cimbálu. Za slunečného počasí jsme spokojeně odjížděli domů, abychom užili krásné podzimní, nedělní odpoledne ve svých rodinách. Chci poděkovat i našim manželkám, které nás doprovázely a povzbuzovaly.

V pátek odpoledne 3.10. jsme v komorním obsazení zapívali v Kolibě na Pasekách k poslechu i tanci účastníkům Valné hromady společnosti České lesy. Díky šumu v informacích a zaneprázdnění některých Ogarů jsme začali v kvartě, abychom v závěru zkončili jako sextet.

Posluchači sice měli stále o čem vykládat, ale z ohlasů jsme vyrozuměli, že nás vnímají a dokonce byla i přání co zazpívat a zahrát. V rautu, který nám byl nabídnut se objevila hlavně chutná zvěřina, ale také sýry.  Ani žízní jsme netrpěli a poprvé v životě jsem okoštoval zajímavou pálenku z plodů sakury . Díky zkušenostem z koštů mohu říci,  že v mnohém připomínala oskerušovicu.

Některá vystoupení jako dnešní - 3.10. nejsou postavena jen na pevném programu, ale je potřeba i improvizovat. Proto je nutné nezapomínat ve volných chvílích procházet písničky a v paměti ukládat a opakovat texty.