Letošní koledování proběhlo v rožnovském kostele "Všech svatých" tradičně po "Živém Betlému" 25.12., tentokrát v 17 hod. I v tuto pozdní, podvečerní hodinu byly lavice obsazeny a posluchači nás přivítali a provázeli potleskem. V první části programu jsme zazpívali několik méně známých koled. Pak už koledovali i posluchači. Ke zpěvu jsme připravili texty koled v malých koledníčcích, které si mohli přítomní odnést a využít pro vánoční koledování u příbuzných a známých.

Ve Viganticích jsme už jednou zpívali a zjistili jsme, že malý kostelík má pěknou akustiku. Koledování 29.12.  v 15 hod. proběhlo podobně jako v Rožnově. Občané Vigantic nás velmi pěkně přijali a z rozdaných koledníčků si s chutí zazpívali. Náš "Ogar" Milošek (Vigantický rodák) zorganizoval všechno, včetně dopravy, svařáku a závěrečného pohoštění na zahradě u Koláčků, kde mezi nás přišli i místní usedlíci, aby si s námi zazpívali. Protože teplota byla večer na hraně, rozdal Milošek i různé izolační podložky pod nohy. Nejen za to, ale i za uzené, svačák, obsluhu a dopravu patří  jemu i jeho rodině poděkovat. Je asi vhodné zmínit, že nekeří Ogaři co pálili přinésli okoštovať, tož věřím, že nás postávání venku nepoloží a i dále budeme použitelní.

Poděkování patří i Ogarům, kteří se nám i přes svá pracovní vytížení snaží pomoct  aspoň na důležitých vystoupeních : Pavlovi, Jardovi a Toníkovi. Také děkujeme Anežce, za cimbálový doprovod  a Miladce za sólový zpěv. Myslím, že všichni hodnotili, jak krásně obohatily náš program. Také je na místě poděkovat našim manželkám, které si téměř všechny přišly poslechnout naše vystoupení. Podle reakce jsme je nezklamali a vypadá to,  že i v roce 2014 nás budou podporovat.

Nejen všem Ogarům, ale i jejich manželkám, rodinám a všem přátelům a našim přiznivcům přeji krásný zbytek vánočního období a s úsměvem do roku 2014.

Honza    

Úterní zkouška 10.12. neproběhla podle mých představ, protože koledy potřebují pořádný trénink, ale (jak sa praví) i takový je život. Hned dva Pavli, z nichž jeden má přezdívku "Bohuš" se rozhodli v úterý slavit. Vše proběhlo na pasecké "KOLIBĚ" a s vydatnou pomocí skvělé kuchařky Helenky (manželky Bohuša) jídlo nemělo chybu. Nejen, že byly na stole valašské vdolky (jak  připomíná Mirek nesprávně nazývané - "frgály"), ale pak přišel guláš a později obložené mísy a tác s tatrákem. K pití Bohušovi milé pivo (na mně díky nachlazení zbyl čaj) a samozřejmě štamprličky z neobvyklého "kanystru". Bohuš pozval i další kamarády. Dva byli Jardové a oba donesli harmoniky. Když spustili spolu se Štěpánem, který se snažil podchytit, jak je jeho dobrým zvykem co nejvíce z jejich repertoáru, hráli tak vytrvale, že Rožnovští Ogaři se dostali ke slovu jen okrajově.Já jsem si pochutnával na šlágrech, které má v repertoáru výborný harmonikář Jarda Včelař. Připomělo mi to mé mládí, kdy je do mně hustil můj tatínek.

Zkouška koled proběhla jak jsem předpokládal jen okrajově. Našla se ale chvilka, abych si povykládal se starým kamarádem Jardou Bémem, který se mnou v mládí hrál v souboru "Radhošť  a později se odstěhoval do Čech. Jako Bohušův kamarád se zúčastnil oslavy a tak jsme mohli zavzpomínat,  třeba i na muziganty, kteří už nejsou mezi námi.

Zbývá jen připomět, že do Vánoc chybí několik dnů a proto musíme  zabrat s naším vánočním programem.

3.11.2013 jsme završili naše nedělní zpívání v okolních vesnicích  při mších svatých v kostele sv.Zdislavy na Prostřední Bečvě.

Organizačně všechno klaplo i díky zodpovědnému Jurovi, který opět rozeslal s předstihem organizační pokyny. V přilehlých místnostech krásného kostela proběhla zkouška a v 10 hod. jsme po zazvonění zahájili svým zpěvem mši svatou. V krátké předmluvě nás představil P.Důjka, který slouží i v této farnosti. Velmi příjemná domluva byla s mladými varhaníky a bylo vidět, že svým zpěvem jsme oslovili nejen je, ale i mládež, která nejspíše patří k místní schóle, protože děvčata, která seděla poblíž zpívala některé písně s námi. Zpěv jsme tentokrát proložili i mezihrou, ve které nádherně zazněly Jožkovy housle. Video

Po mši sv. nám lidé zatleskali a my jsme si na chvilku zašli do přilehlých prostor prohodit pár slov, pobalit věci a ještě trochu zazpívat při cimbálu. Otec Důjka nám přinesl něco na zahřátí, protože teploty venku už klesly na +4 stupně. Také Milošek, který tento zpěv zorganizoval má opět kladné body, protože donesl jednak víno z jižní Moravy a k našemu údivu i burčák, zhotovený z vlastnoručně vypěstovaných vínných hroznů. Mohu potvrdit, že měl (bohužel minulý čas) vynikající chuť. Jak jsem už uvedl v předchozím článku, vínná réva mu dělá radost. Zkrášluje včelín, přináší úrodu a díky pracovitému Miloškovi mohli mimořádný chuťový požitek valašského burčáku ocenit i jeho kamarádi.

Moderní kostel sv.Zdislavy na Prostřední Bečvě je postaven na vyvýšeném místě a je od něj krásný výhled na okolní krajinu. Stojí za to se tu občas zastavit.

Na neděli 13.10.2013 jsme domluvili  v rámci oslav významného Cyrilometodějského výročí zpěv při mších v Rožnově a na Dolní Bečvě.

Začali jsme zkouškou už v 6 hod. ráno. Pro některé z nás to byla dost velká obět, protože se k ránu vrátili domů z oslav 65.výročí souboru "Radhošť".

Při mších si varhaníci příliš nezahráli, protože jsme zazpívali nejen některé "staroslověnské", ale i písně ze zpěvníku Koinonia a na závěr hymnus k sv.Michaelovi. V Rožnově obohatil závěr mše jako obvykle P.Bohumil vtipem o čokoládě - jak je zdravá. Na Dolní Bečvě P.Důjka zdůraznil jak je dobré a pro společnost užitečné a potřebné dělat dobré věci. Přitom vzpoměl i naše zpívání, které děláme rádi nejen pro sebe, ale i pro další lidi, kterým se to líbí.

Na závěr nedělního dopoledne jsme poseděli na faře na Dolní Bečvě, kde nám nabídli občerstvení. "Aji staříček z Hovězího si zpoměli a poslali neco z teho co moštovali už loni".  Na faře s námi pobyl a zazpíval si i bečvanský varhaník, za mých mladých let sólový zpěvák soubotu Radhošť -  Mirek Poruba.

Naši dobrou pohodu doplnilo a zpříjemnilo i krásné podzimní počasi. Díky všem za pěkné společenství.

V sobotu v 31.8.2013 jsme se sešli v 16.30 v kostele ve Viganticích, abychom procvičili písně, které budeme zpívat ke mši sv. v 18 hod.

Mši sloužil P.Kocurek – švagr čerstvého sedmdesátníka Miloška, který už druhý rok působí jako farář pro českou komunitu v New Yorku. Zahájili jsme staroslověnskými skladbami a zazpívali ordinárium P.Olejníka i žalm. K obětování zazněla oblíbená píseň "Ježíš, nejkrásnější ze všech jmen" a k sv.přijímání "Jako laň". Protože mše byla za Michala, zazpívali jsme na závěr po požehnání "Svatý Michaeli", pak "Oceán" a zakončili "Mnogaja lěta".

Kostel byl plně obsazen návštěvníky a zpěv se podle ohlasu podařil. Bylo to tím, že chlapi chtěli přispět ke slavnostní atmosféře při bohoslužbě a Miloškovi, který zde měl mnoho příbuzných  udělat svým zpěvem radost. Nacvičili jsme co bylo potřeba a při zpěvu byli soustředění. Určitě přispělo i přeskupení hlasů. Také mne příjemně překvapilo, že kostel má výbornou akustiku.

K večeru po mši jsme se ještě krátce zastavili na malé občerstvení na zahradě u Koláčků a zazpívali při cimbálu několik písní pro oslavencovy hosty. Pak jsme se rozloučili a rozešli do svých domovů.